São Paulo podruhé

[středa 30.12.2015 - den 15]

Po noci strávené v autobuse v 6:20 vystupujeme na nám už známém rodovariu Barra Funda. Metrem jsme se přesunuli na rodovario Tiete, kde jsme začali shánět lístky do Angra dos Reis. Nebylo to jednoduché, ale podařilo se nám je sehnat na  autobus v 15:00. Našli jsme tedy úschovnu a bez batohů na lehko vyrazili do ulic. Hledali jsme i bankomat, který by vydal peníze, což je tady s evropskou MasterCard trochu problém, protože ne každý bankomat ji akceptuje. Uspěli jsme až u Banco de Brazil. Bankomatů tu mají dost a na jednom místě jich je hned několik. V bankách je to celá místnost, kde jich je třeba hned dvacet a hlídá tu ozbrojená stráž. V Carrefouru jsme si koupili něco k jídlu a pivo značky Bohemia (opět nic moc). V blízkém parku jsme posnídali a pak se vyrazili projít po pár keších.

Po poledni jsme se vrátili na rodovario a čekali na odjezd. První část cesty ubíhala rychle, klesali jsme kopcovitou krajinou k oceánu. U něj jsme ale vjeli do nekonečné kolony, kterou jsme jeli krokem asi 200 km. Do Angry jsme dojeli místo v deset ve dvě v noci. Šli jsme se pokusit najít nějaké ubytování, ale nic jsme nenašli. Nakonec jsme se vrátili na rodovario, kde jsme našli klidnou a bezpečně se tvářící terasu, kde jsme rozbalili ležení. Nebyli jsme jediní, kdo tam nocoval.

Silvestr na Ilha Grande

[čtvrtek 31.12.2015 - den 16]

Po sedmé se probouzím a jdu se podívat do nádražní haly. Našel jsem tam turistickou kancelář, kde jsem koupil dva drahé lístky (po 40 R$) na rychlou loď na ostrov. Vzbudil jsem Kamila, koupili jsme lístky na cestu do Ria a vyrazili k přístavišti. Loď nám odplouvala z přístavu v centru, takže jsme opět s plnou bagáží absolvovali stejnou cestu jako v noci. Plavba byla rychlá a za necelou hodinu jsme už byli na ostrově. Tady začala anabáze s hledáním ubytování. Bylo zrovna Silvestra a ostrov praskal ve švech. Pokoje, které nebyly obsazené (a bylo jich minimum), byly astronomicky drahé. Obešli jsme několik hostelů a kempů a nakonec jsme skončili v kempu za šílených 400 R$ na dvě noci a ještě dalších 20 R$ jsme dali za půjčení rozbitého stanu.

Odpoledne jsme vyrazili na druhou stranu ostrova se vykoupat a odlovit keš. Cesta vedla pralesem a museli jsme překonat sedlo ve výšce 200 metrů nad mořem. V tom horku a vlhku to byl docela náročný výkon. Odměnou nám byla krásná pláž, jako z katalogu. V baru na pláži jsme si dali fresh a užívali si tu nádheru, kterou kazilo jenom vrčení dieselagregátů. Stejně jako loni se nám podařilo oslavit Silvestra v moři.

Cestou zpět jsme se zastavili v supermarketu na větší nákup. Příští den byl svátek, a tak hrozilo, že tu bude všechno zavřené. V kempu jsme si uvařili rýži s fazolemi. Nešel proud, takže jsme romanticky vařili s čelovkami na hlavě. Chvíli jsme poslouchali hudební produkci od našich spolukempujících a pak šli spát a příchod nového roku jsme úspěšně zaspali.

Pico do Papagaio

[pátek 1.1.2016 - den 17]

Na Nový rok jsme si přivstali a už kolem půl osmé jsme kráčeli městečkem k našemu cíli - nejvyššímu vrcholu ostrova Pico do Papagaio s nadmořskou výškou 982 metrů. Prvních sto výškových metrů bylo ještě po cestě, ale pak jsme uhnuli na stezku do pralesa. Ta se jím proplétala a nekompromisně stoupala. Tekl  z nás nepřetržitý proud potu, sluníčko ostře bodalo a mimo stín se nedalo vydržet. Čekalo nás 800 výškových metrů pralesem. Vzduchem to byly jen necelé dva kilometry, ale šli jsme to nahoru celé tři hodiny.

Vrch je pojmenován podle skály na vrcholu, která má z dálky podobu papouščí hlavy. U její paty jsme chvíli marně hledali keš, než jsme zjistili, že se dá celá ta skála obejít a pohodlně vystoupat na její vrchol. Tam se nám otevřel nádherný panoramatický výhled na pevninu, lodě na oceánu a okolní ostrůvky. Navíc tu příjemně profukovalo, takže jsme tu odpočívali po náročném výstupu.

Cestu dolů jsme zvládli za necelé dvě hodiny a rozpáleným městečkem došli do kempu. Po krátkém relaxu nás místní vytáhli na koupání k nedalekému potoku, kde byly hluboké tůně. Chvíli jsme se tu cachtali, ale voda byla až moc studená, tak jsme se vrátili do kempu. Zašli jsme se na pláž naposledy vykoupat v oceánu. Od západu se začalo zatahovat, tak nás to brzo vyhnalo na břeh. Večer jsme spolu s ostatními obyvateli kempu grilovali a chvíli sledovali jejich hudební produkci. V noci se ale naplno rozpršelo, tak jsme se evakuovali z našeho chatrného stanu na verandu a zbytek noci strávili na betonu.