Karrak a cesta do Ammánu

[pondělí 29.12.2014 - den 9]

Vstáváme před sedmou, o půl osmé už stojíme, na minibusy zcela zaplněném, autobusáku a svěřujeme se do rukou místním, když jim vyoslíme, kam se chceme dostat. Kupodivu nás neženou do zpřáteleného taxíku, ale posadí nás do minibusu, co jede do Ammánu. Po 5 JD jedeme asi 150 kilometrů, v než nás vysadí na odbočce z Desert highway na Karak. Máme štěstí, jen přeběhneme dálnici, už tu brzdí minibus z Ammánu. Takže posledních 30 km po 2JD rychle uběhne.

V Karaku jsme vysazeni na křižovatce pod hradem, poblíž nádraží dálkových autobusů, jak se později dozvídáme. K hradu, i přes četné nabídky taxikářů, jdeme pěšky. U nenápadného okénka poblíž brány platíme 1 JD za vstup a ani nedostaneme vstupenku. Nicméně do hradu nás bez problému pustí, stačí jen u vstupu říct že jsme platili (a o dinár se pak spolu asi rozdělí). Na povrchu se z tohoto starého křižáckého hradu příliš nezachovalo, ale postupně objevujeme poměrně rozsáhlé podzemí, takže se tu bez problémů na dvě hodiny zabavíme.

Máme ještě spoustu, tak se rozhodujeme přesunout ještě dnes do hlavního jordánského města Ammánu, odkud budeme mít zítra lepší startovací podmínky pro návrat do Izraele. Chvíli nám trvá, než pod městem nacházíme nádraží dálkových spojů. Na něm stojí velký a i na místní poměry poměrně dost ojetý autobus. Platíme příjemnou částku 2 JD za osobu a ještě netušíme, že v něm tady budeme dvě a půl hodiny sedět, než se zaplní.

Když už řidič konečně uznal, že je autobus dostatečně naplněný, a že se cesta vyplatí, vyjíždíme. Asi hodinu cesta za okny plynule ubíhá poušť, nad kterou se pomalu smráká. Když tu najednou se autobusem začne nést syčivý zvuk unikajícího vzduchu. Autobus zastavuje na krajnici a ukazuje se, že řidičovi praskla někde u brzd hadička. Chvíli čekáme, než závadu najdou a pomocí pásky za svitu telefonu opraví. Netrvá to dlouho, máme zase nafoukáno, a můžeme pokračovat dál.

V Ammánu jsme vysazeni na Jižním nádraží bez jakékoliv přípravy, tak v GPS najdeme nějakou krabku v centru a vyrážíme jejím směrem. Cestou si dáváme opět shawermu (což je obdoba kebabu) za pro nás neuvěřitelnou cenu 1 JD. Keš nás přivedla před Sydney hotel a po chvilce bloumání venku je nám jasné, že je uvnitř na jeho recepci. Recepční nám nakonec kromě keše nabídne i rozumnou cenu za pokoj a tak trávíme tuhle noc asi v nejlepším pokoji za celou cestu.