Jericho

[úterý 30.12.2014 - den 10]

Pro návrat do Izraele, respektive do Palestiny, jsme zvolili hraniční přechod King Hussain bridge (z izraelské strany má jméno Allenby bridge). Z Ammánu se k němu da dostat autobusem, ale cenově nebyl až takový rozdíl jet taxíkem. Po malé anabázi s hledáním bankomatu, aby jsme na něj vůbec měli, nacházíme ještě jednu keš a kousek od ní stopujeme taxíka. Cenu na hranici nakonec usmlouváme na 25 JD a ještě k tomu dostaneme arabskou kávu.

Nahoru jezdí lanovka, ke které se přibližujeme sherutem. Lanovka je vcelku moderní, na svých patnáct let ale fakt nevypadá. Za 60 ₪ dostáváme lístek. Nahoře po chvíli hledání nakonec nacházím krabičku a tak se jdeme podívat k těm zdejším slavným jeskyním. Dnes tu je ve skále postaven pravoslavný klášter, který je jak na potvoru zrovna dnes zavřený. Tak si fotíme jeskyně zvenčí a lanovkou se vracíme zpět dolů. Na lístku to sice napsané nebylo, ale asi byl zpáteční.

Na hranici se snažíme pochopit, jak to tu funguje. Po chvilce nacházíme nenápadný vchod označený Departures, kde po rutinní (a to doslova, protože službu konající policista se ani nenamáhal podívat na obrazovku rentgenu) kontrole jsme puštěni k okénku, kde odevzdáme pasy, vyplníme formulář a u vedlejšího okýnka zaplatíme exitovou taxu 10 JD za osobu.

Teď už jen musíme počkat až se náplní autobus, který nad po 7,5 JD a 1,5 JD za zavazadlo převeze k izraelské kontrole.

Tady už jsou kontroly trochu důkladnější. Batohy odevzdáváme už venku, uvnitř projdeme kontrolou s několika dotazy kde jsme byli. Na vše ti dohlíží plno ozbrojenců. Po úspěšném zdolání kontrol si počkáme na batohy a jsme vyplivnuti před budovu, odkud musíme odjet buď taxíkem nebo autobusem. Kupujeme si po 13 ₪ lístky do Jericha. Autobus nás vyloží na východním okraji města, kde ještě trochu nečekaně projdeme tentokrát palestinskou pasovou kontrolou.

Pěšky dojdeme do centra moderního Jericha, kde si v infocentru vyzvedneme mapu města a jsme ujištěni v tom, že nejlevnější ubytování nabízí opravdu Sami hostel, což jsme už dopředu tušili. Vydáváme se tedy k němu, jelikož leží celkem dost daleko za centrem, tak se hezky projdeme. Platíme 120 ₪ za noc. Pokoj zrovna moc krásně nevypadá, tak se radši hned vydáváme za naší druhou keší v Palestině. Ta leží na Hoře Pokušení, místě kde se Ježíš údajně 40 dní postil a pak jej pokoušel ďábel.

Jdeme zas do města najít bankomat a vybrat nějaké ty šekely. To se napodruhé podaří (ne v každém bankomatu totiž akceptují MasterCard). To že máme peníze musíme hned využít a jdeme se najíst. Večeře se zvrhne v úplnou hostinu, kdy si k degustaci poroučíme místní speciality a necháváme tu "hezkých" 120 ₪. Zejtra budeme šetřit!