Tugela Falls - shora

[úterý 28.3.2017 - den 25]

Noc byla poměrně chladná, přeci jenom jsme byli ve výšce 2000 metrů. Ráno nás uvítalo s 5 °C. To nás ale neodradilo od cesty za jedním z našich hlavních cílů - vodopádem Tugela. Do výchozího bodu k horní části vodopádu vede placená cesta (90 ZAR). Cesta je na začátku a ke konci dlážděná, ale uprostřed je to poměrně divočina, asi nejhorší co jsme za celou cestu jeli. Ale zvládli jsme to, zaparkovali jsme na parkovišti Sentinel Car Park, zapsali se u strážce, zaplatili 150 ZAR a mohli vyrazit na 6 hodinový trek k horní části druhého nejvyššího vodopádu na světě. Dlouho jsme kličkovali po úbočí, užívali si nádherné výhledy na okolní kopce. Postavily se nám do cesty dva adrenalinové řetězové žebříky, po jejichž zdolání jsme se již ocitli na hoře Mount-Aux-Sources. Hoře pramenů.

Po náhorní plošině jsme se přiblížili ke hraně Amphiteatru, kde voda říčky Tugela přepadává přes skalní hranu a padá přes několik kaskád do hloubky 948 metrů. Místo samotné má nepopsatelnou atmosféru, kterou jsme si užívali dobrou hodinu. Zpátky jsme to vzali trošku jinou cestou, kde jsme se vyhnuli žebříkům, ale za to si užili kamenitý sestup. 

Sjeli jsme dolu do města, stavili se ve Sparu na nákup a přesunuli se do Mahai Campsite.

Ujeto 188 km, utraceno 405 ZAR.

Royal Natal National Park

[středa 29.3.2017 - den 26]

Tento den byl pojat jako odpočinkový. Přes keše, hojně rozeseté po Mahai Campsite, jsme došli na recepci. Zaplatili jsme ubytování a přes další kešky jsme se vraceli zase zpátky ke stanu. Největším zážitkem byl průzkum zpustlého hotelu, ve kterém slavila své 21. narozeniny anglická králova Alžběta. Po obědě, ke kterému jsme snědli, co jsme v autě našli, jsme vyrazili na průzkum trailu kolem kempu. Při hledání keše se mi povedlo na sebe vyvalit kus skály, ale naštěstí se nic hrozného nestalo, stačil jsem uskakovat, a tak to skončilo jen pár odřeninami. Byl pěkný hic, tak přišlo vhod osvěžení, které nám přinesla keš ukrytá za závojem vodopádu Tiger Falls. Bylo pořád na co koukat, tak nám ani nevadilo, že jsme si celkem mákli a ušli přes 22 km.

Ujeto 0 km, utraceno 440 ZAR za ubytování.

Tugela Falls - odspodu

[čtvrtek 30.3.2017 - den 27]

Po ránu jsme sbalili stan, přejeli na parkoviště a vyrazili na úmornou cestu k soutěsce Tugely. Dnešním cílem bylo prohlédnout si vodopád zespoda. Po dvou hodinách jsme konečně došli k soutěsce a mohli se zchladit ve vodách Tugely. Pořádně jsme se tu vyblbli a soutěsku pořádně prolezli. Po asi hodině zde strávené, jsme vylezli po divokém žebříku a ještě divočejší ferratě nad soutěsku a pokračovali proti proudu Tugely. Nakonec jsme odhodili boty a batohy a přeskakovali vodopádem z balvanu na balvan dobrý kilometr proti proudu. Chladivá voda toku Tugela nás příjemně ochlazovala v horkém dni. 

Zpáteční cesta k autu utíkala rychleji. Hnal nás asi hlad, protože jsme celý den neměli nic pořádného k jídlu. Takže po opuštění parku byl naším prvním cílem nejbližší Spar. Ten jsme našli v městečku Bergville a kromě jídla jsme nedaleko pořídili i víno na večer.

Dnešním cílem byl kemp Monk’s Cowl, kde jsme nakonec získali ubytování zdarma, hlídači stačil pohled na naši Wildcard. Kemp byl prázdný. Jen opičky, srnky, zajíci a my dva s lahví Shirazu. Večer se nám povedlo na hvězdné obloze najít Jižní kříž.

Ujeto 113 km, utraceno 198 ZAR.

Monk’s Cowl - Sterkfontein Dam

[pátek 31.3.2017 - den 28]

Ráno nás ani jednoho nezastihlo v dobré kondici. Přemluvili jsme se alespoň k výstupu ke Sfinze. Výstup byl celkem náročný, ale podařilo se nám se cestou trochu rozejít. Pomohla tomu i osvěžující zastávka u Crystal Falls. U Sfingy jsme si naposledy užili nádherné výhledy na Dračí hory a sestoupili zpět do kempu, kde jsme ještě asi dvě hodiny zevlovali ve stínu stromů. Hlad nás ale vyhnal na cestu do nejbližšího SuperSparu. Pořídili jsme jídlo k obědu i večeři a vyrazili do Harrysmithu, kde jsme tušili že by měl být nějaký kemp. Ten jsme tam nenašli, tak po chvilce rozvažování, co dál, jsme se asi 25 km vrátili k přehradě, u které je zřízen malý park s kempem. Ten byl až děsivě prázdný, jen u vody bylo pár rybářů. A tak jsme si užívali poslední večer v Africe v obrovském bazénu s krásně teplou vodou.

Ujeto 161 km, utraceno 365 ZAR (z toho 200 ZAR za ubytování).

Sterkfontein Dam - Joburg

[sobota 1.4.2017 - den 29]

Ráno jsme zabalili batohy na cestu, vichřicí pochroumaný stan zahodili do koše a vyrazili směr Johannesburg. Měli jsme dost času, tak jsme optimalizovali trasu, abychom se vyhnuli placeným dálnicím. Trošku nás to vypeklo a po 16 km regulérní polňačky jsme to přestali řešit. V Heidelbergu jsme nakoupili poslední jídlo a nějaké suvenýry a vyrazili na předměstí Joburgu. Pořád jsme měli dost času, tak jsme začali sbírat kešky. V poklidné a zřejmě i bezpečné čtvrti jsme neunikli pozornosti ženy zákona dohlížející nad pořádkem. Nejdřív na nás vyrazila s namířenou zbraní, po chvilce jí došlo, že asi moc nebezpeční nebudeme, tak schovala pistoli do podpaží. Pořád ale nějak nemohla pochopit co tam děláme. Nakonec nás nechala jet a my konstatovali, že už máme zážitků dost, dali ještě jednu keš a jeli na letiště. Auto se nám podařilo vrátit rychle, přerovnali jsme tedy batohy, poslali je do útrob letiště a užili si 1,5 hodiny na security checku. Ve 20:10 jsme se odlepili od africké půdy a vznesli se do oblak. Kolem půlnoci jsme pozorovali nádhernou bouřku kdesi nad rovníkem.

Ujeto 374 km, utraceno 651 ZAR.

Joburg - Madrin - Vídeň - Praha

[neděle 2.4.2017 - den 30]    

Po nekonečných 10 hodinách jsme přistáli v Madridu. Měli jsme tu jen 2 hodiny na přestup. Akorát na to znovu absolvovat security check a projet se vláčkem na druhý terminál. 3 hodinový let do Vídně byl, díky lowcost konfiguraci letadla, hotové peklo.

Ve Vídni jsme se ještě nelíbili celníkovi, před kterým jsme museli přehrabat batohy. Škoda, že důkladně neprozkoumal tašku se špinavými věcmi :)

Pak už jsme jen vlakem přes Wien Mitte dojeli na Wien Hbf. Poloprázdným railjetem jsme vyrazili na poslední cestu. První kroky vedly do jídelního vozu, kde jsme oslavili návrat točeným pivem. Kamil vystoupil v Třebové, já pokračoval až na konečnou do Prahy.

Utraceno 13,9 €.