Cesta do Bodhgaye

[pátek 28.2.2014 - den 12]

O půl osmé jsme naposledy prošli kolem stále planoucích ohňů na Manikarnika ghátu. Po ghátech jsme šli na sever podél řeky k mostu přes Gangu. Naše cesta vedla už chudšími částmi, kam noha turisty jen tak nešlápne. U mostu jsme vzali rikšu a nechali se odvézt na nádraží Mughal Sarai na druhé straně řeky. Na vlak do Ghayi v 10:20 jsme koupili otevřené jízdenky. Vlak měl nakonec téměř tříhodinové zpoždění. Když dorazil, nasedli jsme do Sleeper class a dokonce si i sedli. Na telefonu našich spolucestujících jsme sledovali bollywoodský film a od jednoho z Indů jsme se dozvěděli, že pracoval v Bratislavě. Z Gayi do Bodhgaye jsme jeli rikšou (za 200 ₹). Ubytování jsme našli v Monika guest house (za 400 ₹/noc), který byl trochu rozestavěný a nešla v něm pořádně elektrika.

Bodhgaya

[sobota 1.3.2014 - den 13]

Po snídani vyrazaili jsme prozkoumat další z nejpostvátnějších buddhistických míst - Mahabodhi temple. Podle legendy zde pod stromem bódhi došel Buddha po čtyřicetidenním půstu osvícení. Pěkně upravený komplex je plný meditujících (nejen) mnichů. Vstupné se nevybírá, jen za focení chtějí po 100 ₹. Oběd jsme se rozhodli dát ve stánku u silnice a i přes naše “no spicy” nás potom huba pěkně pálila. Na zchlazení jsme si dali lasí s palačinkami. Rikšou jsme zajeli se podívat na obří sochu Buddhy. Cestou zpět jsme šli ulící, po jejíž obou stranách jsou vedle sebe chrámy ve stylu různých zemí, kde praktikují buddhismus.

Patna

[neděle 2.3.2014 - den 14]

Po snídani jsme ještě naposledy zašli do Mahabodhi komplexu, koupili chleba na krmení rybek, pokoušeli se marně strefit mincí na pilíř. Chvilku jsme ještě meditovali pod stromem Bódhi, pak už jsme si šli jen zabalit věci a kolem jedenácté začali shánět rikšu na nádraží. Jenže rikšáci byli ten den zrovna v nějaké stávce a nikdo z nich nás nechtěl odvézt, a když už tak za nehorázné peníze. Nakonec se nám podařilo za 300 ₹ sehnat koňský povoz. Vozka se ještě za jízdy cenu pokoušel navýšit a před nádražím nám tvrdil, že těch 300 ₹ mělo být za osobu. Nakonec dostal za všechny 400 ₹. Ale to bylo normální, že jsme se na něčem dohodli a oni nám pak tvrdili něco jiného.

Koupili jsme unreserved jízdenky do Patny (po 40 ₹) a nastoupili do nezvykle poloprázdného vlaku. V Patně jsme dali batohy do úschovny a zašli jsme zameditovat do nově otevřeného Buddha Smriti Park. Další kroky směřovali ke zvláštní stavbě Golghar. Zvláštní stavba ve tvaru stúpy byla postavena v osmnáctém století a sloužila k uložení obilí. Rozhlédli jsme se z vrchu a vyrazili zpět na nádraží. V počůrané uličce u nádraží jsme si dali čaj a koupili si pivo Kingfisher, které jsme si vzali na nádraží (v papírovém sáčku). O našem vlaku však nebyla nikde ani zmínka a to ani po jeho pravidelném odjezdu. Ptali jsme se celkem tří železničářů (včetně jednoho něčím značně sjetého) a ti nás poslali na dvě různá nástupiště. Nakonec vlak s hodinovým zpožděním dorazil a my se v něm mohli uložit ke spánku.